I ty neprostější stěny mohou tvořit domov plný lásky.Cítíte se v bezpečí nikdo vám nemůže ublížit nikdo vás nemůže ranit.Ale to je jen krutá lež.Život je plný nástrah je to jako cesta,která vede přes pole plného trní,které se vám zarývá pod kůži a poptom až do masa.Během vteřiny můžete ztratit úplně vše na čem vám záleželo co vás drželo při životě.Když utrpíte ztrátu ze začátku nemůžete dýchat ani plakat.Pořád doufáte,že je to jen sen.Ale pak vám to dojde a už jen bolest a bolest jako,když do vás bodají tisíce nožů.Uvědomíte si,že se to děje vám a jste v tom sami.Nikdo vám nepomůže.Před životem se neschováte je úplně jedno jak jsou ty stěny krásné nebo špinavé od bláta neuchrání vás.Jedno je jistý smrt si nevybírá.Chudák nebo boháč život je krutý a penězmi si osud nekoupíte.
To je hezké a pravdivé máš fakt zajímavej blog. Ps máš v tý poslední větě chybu.... ;)